Velikonoční vajíčka jsou zdobené vejce, které jsou obvykle používány jako dárky při příležitosti Velikonoc. Nejstarší tradicí je použít barvené a malované slepičí vejce. Moderním zvykem je dávat čokoládové vajíčka zabalené do barevné fólie, ručně vyřezávané dřevěné vejce, nebo plastové vejce plněné cukrovinkami a čokoládou. Nicméně, skutečné vejce jsou i nadále používány ve střední a východní Evropě, kde jsou tradičním symbolem plodnosti a znovuzrození. V křesťanství jsou velikonoční vajíčka symbolem prázdného Ježíšova hrobu, z něhož byl Ježíš vzkříšen. Jednou starověkou tradicí bylo barvení velikonočních vajec červenou barvou, na památku Kristovi krve, prolité při ukřižování. Tento zvyk původně přišel od prvních křesťanů v Mezopotámii, a odtud se rozšířil do Ruska a Sibiře přes pravoslavnou církev, a později do Evropy přes katolické a protestantské církve. Tento křesťanský zvyk byl ovlivněný postupy v pre-dynastickém období v Egyptě, jakož i ranými kulturami Mezopotámie a Kréty.
Historie
Tradice zdobení vajec jako součást jarních rituálů jsou starobylé. V Africe se našly zdobené, ryté pštrosí vejce staré 60.000 let. V pre-dynastickém období Egypta a raných kulturách Mezopotámie a Kréty, byly vejce spojeny se smrtí a znovuzrozením. Zdobené pštrosí vejce, a reprodukce pštrosích vajec ve zlatě a stříbře, byly často umísťovány v hrobech starých Sumerů a Egypťanů před 5000 lety. Tyto kulturní, ale také obchodní, náboženské a politické vztahy mohly ovlivnit rané křesťanské a islámské kultury kolem Středozemního moře.
Křesťanský zvyk barvení velikonočního vajíčka, začal mezi prvními křesťany z Mezopotámie, kteří barvili vejce červenou barvou, ve vzpomínce na Kristovu krev, která byla prolitá za jeho ukřižování. Křesťanská církev oficiálně přijala vejce jako symbol vzkříšení Ježíše Krista. Kniha “Římský Rituál”, která byla zveřejněna v roce 1610, ale která má texty mnohem staršího data, obsahuje první zmínky o velikonočních tradicích a požehnání velikonočního jídla, jako jsou vejce, beránek a chléb.
Profesor sociologie Kenneth Thompson popisuje rozšíření používání velikonočního vajíčka v celém křesťanském světě. Zjistil, že použití velikonočních vajec přišlo z Persie do Mezopotámie, odtud do Ruska a přes Sibiř do Evropy. Kde kromě červené barvy používali na barvení velikonočních vajec i barvy zelené a žluté.
Etnolog a filolog Jacob Grimm z 19.století tvrdil, že lidový zvyk velikonočního vajíčka mezi kontinentálními Germánskými národy může pocházet z jarní slavnosti Germánské bohyně “Ostara”, odtud pak pochází německé Ostern ‘Velikonoční’.
Výzdoba a symbolika Velikonočního vejce
Tradice postění se
Tradice velikonočního vajíčka úzce souvisí s tradicí půstu. Historicky bylo tradiční, využít všechny vejce v domácnosti před začátkem půstu. Konzumace vajec bylo původně během půstu v západních křesťanských zemích zakázáno, podobně jako maso a mléčné výrobky. Bylo zavedeno tzv. “Tučné úterý”, kdy byla povolena poslední konzumace vajec a mléčných produktů před postěním.
Symbolika a související zvyky
Někteří Křesťané spojují rozbití Velikonočních vajíček s prázdným hrobem Ježíše, neboli se vzkříšením.
V Římsko-Katolické Církvi v Polsku probíhá požehnání dekorativního koše s tradičními potravinami v den tzv. : “Bílé soboty”.
V Řecku, ženy tradičně barví vejce s cibulí a octem ve čtvrtek (tedy v den Svatého Přijímání). Tyto slavnostní vejce jsou známé jako ‘kokkina avga’.
V Egyptě, je tradicí zdobit vařené vejce v ‘Sham el Nessim’ svátek, který se koná každý rok po křesťanských Velikonocích.
Barvení velikonočních vajíček
Vyhřívaný vosk a lak se používá k tradičnímu zdobení velikonočních vajíček v České Republice
Batikování velikonočních vajíček se provádí v různých barvách a je dosaženo prostřednictvím vaření vajíček v přírodních látkách, jako je cibulová slupka (hnědá barva), ořech (černá barva), řepná šťáva (růžová) atd…, nebo pak pomocí umělých barviv.
Pro dosažení větší škály barev bylo často používáno vázání různě barevných vlněných přízí na cibulové slupky přiložené na skořápku vajíčka.
Vzorování
Při vaření vajíček s cibulí, mohou být připojeny listy průhledným plátýnkem, nebo punčochou ke skořápce, aby tímto způsobem byly na vajíčku vytvořeny vzory listů. Listy jsou připojeny na vejce před tím, než jsou vejce nabarvené a jakmile jsou listy odstraněny po barvení, vznikají na vajíčkách nádherné tvary listů.
Pysanky jsou ukrajinské velikonoční vajíčka, zdobené pomocí techniky batikování voskem. Pysanky pocházejí od slovesa pysaty, “psát”, kdy vzory nejsou malované, ale psané včelím voskem.
Tato technika zdobení vajíček pomocí batikování voskem je populární metoda i v některých dalších zemích východní Evropy.
Používání vajíček, jako velikonoční dekorace
V některých Středomořských zemích, zejména v Libanonu, slepičí vejce jsou vařené,barvené, nebo malované a používají se jako dekorace kolem domu. Poté, na Velikonoční den, zpívají malé děti píseň ‘Kristus je vzkříšen, Opravdu, On je’, vesele rozbíjí vejce a pojídají je. Tato tradice se také koná v Bulharsku, na Kypru, v Řecku, Makedonii, Rumunsku, Rusku, Srbsku a na Ukrajině. Na Velikonoční neděli si přátelé a rodina ťukají navzájem o sebe vajíčka a ten, jehož vajíčko se nerozbije, toho čeká velmi šťastná budoucnost.
V Německu se vajíčky zdobí stromy a keře, vytvářejí tzv. “Velikonoční stromy”, a v několika oblastech se zdobí velikonočními vajíčky také veřejné studny.
Velikonoční tradiční hry
Válcování vejce
Vejce válcování je také tradiční velikonoční hrou. Ve Spojených Státech, Německu a dalších zemích se děti na Velikonoce tradičně podílí na válcování vajíček z kopce dolů. Tato tradice byla přejata do Spojených Států Evropskými osadníky, kdy pokračuje každoročně a probíhá u Bílého Domu. Různé národy mají různé verze hry.
Soutěž v rozbíjení Velikonočních vajíček
V Severní Anglii, v průběhu velikonočních svátků se hraje tradiční hra, kde se rozdají vejce natvrdo a každý hráč zasáhne vejce jiného hráče vlastním vajíčkem. Toto je známé jako “vejce rozbíjení”, nebo “vejce ťukání”. Vítězem se stává držitel posledního neporušeného vejce.
Velmi podobné tradice jsou i v Itálii, Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Lotyšsku, Litvě, Libanonu, Makedonii, Rumunsku, Srbsku, Ukrajině, Rusku a dalších zemích.
Tanec s vejci
Tanec s vejci je tradiční velikonoční hra, ve které jsou položeny velikonoční vejce na zemi, nebo podlaze a cílem je, aby nedošlo k poškození vajíček při tanci. Tanec s vejci vznikl v Německu, v Británii se pak nazývá hop-vejce tanec.
Pobíhání s vejci
Tato tradiční vesnická hra má téma znovuzrození. Drama má podobu boje mezi hrdinou a padouchem, v níž hrdina je zabit a přiveden zpět k životu. Hra se odehrává v Anglii během Velikonoc.
Varianty
Čokoládové vajíčka
V západních kulturách je dávat čokoládová vajíčka jako velikonoční výslužku běžné.
Marcipánové vejce
V Indickém státě Goa, se používá marcipán k výrobě kraslic.
Porcelánové vejce
V Bulharsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, na Ukrajině a v dalších středoevropských zemích jsou tradičně vyráběny porcelánové vejce pro dámy.
Dřevěné velikonoční vajíčko
Velmi oblíbenou velikonoční ozdobou v Evropských zemích jsou dřevěná vajíčka, pověšená za stuhu, nebo režný provázek. Moderním se staly i velikonoční ozdoby vyráběné ze starého dřeva, kde je krásně vidět stáří a struktura dřeva.
