Velikonoce byly od svých prvopočátků čas oslav a hodování a v průběhu let vzniklo mnoho tradičních velikonočních her a zvyků, jako je házení velikonočními vajíčky, polévání vodou a různé techniky zdobení velikonočních vajec např.: voskování vajec, gravírování vajec, batikování či polepování vajec slámou a sítinou…. Dnes jsou Velikonoce komerčně velmi důležité. V obchodech najdete různé blahopřání s velikonočními motivy a velikonoční cukrovinky jako je čokoláda, velikonoční vejce, stejně jako jiné velikonoční jídla. Dokonce i mnoho lidí bez náboženského zaměření slaví tyto výjímečné svátky, zatímco přehlíží jejich náboženské aspekty.

Zvyky a tradice Středočeských a Východočeských zemí:

Bulharsko

Mnoho středoevropských a východoevropských národů slaví Velikonoce právě zdobením velikonočních vajíček.V Bulharsku se zdobí velikonoční vajíčka ve čtvrtek nebo v sobotu před Velikonocemi. Rozšířená tradice je bojovat s vejci v páru a ten koho vejce zůstane nejdéle nerozbito se nazývá borak, neboli bojovník. Významnou tradicí je vystavovat nazdobené velikonoční vajíčka na velikonoční stůl spolu s velikonoční večeří, která se skládá z pečeného jehněčího masa a velikonočního salátu (hlávkový salát s okurky), a sladkého pečiva zvané kozunak.

Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko

U nás, na Slovensku a v některých částech Maďarska je tradicí výprask neboli šlehání děvčat na Velikonoční pondělí. Ráno, muži naplácají ženám se speciálním ručně vyrobeným bičem tzv. pomlázkou nebo korbáčem (na Slovensku).V některých částech České a Slovenské republiky je také velmi tradiční házení studené vody na ženy a děvčata. Pomlázka/ korbáč se skládá z osmi, 12 nebo dokonce 24 vrbových proutků), je obvykle od půl metru do dvou metrů dlouhá se zdobenými, barevnými stuhami zavázanými na konci. Výprask/ šlehání může být bolestivé, ale není určeno k tomu, aby způsobilo utrpení. Legenda říká, že ženy by měly být bity na zadek v zájmu zachování jejich zdraví, krásy a plodnosti v průběhu celého příštího roku.

Traduje se, že dalším účelem šlehání může být možnost pro chlapce ukázat dívkám, jak moc jsou pro něj přitažlivé. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené a nechtěné. Tradičně, dívka poté dává chlapci barevné vejce (kraslici), které připravila sama, jako pozvání k jídlu a pití a jako znamení díků. Pokud je návštěvník malý chlapec, dostává také sladkosti a malé množství peněz.

V některých oblastech se mohou ženy pomstít v odpoledních hodinách nebo následující den, kdy mohou nalít kbelík studené vody na každého muže, kterého uvidí. Zvyky se mírně liší napříč Slovenskem a Českou Republikou. Podobné tradice existují i v Polsku.

V Polsku se na Velikonoce snídá bílá klobása a mazurek. Polští katolíci pak k velikonočnímu jídlu přidávají máslového beránka (Baranek wielkanocny). Máslo ve tvaru beránka je ručně vytvarováno, nebo vytvořeno pomocí formy.

Německo

V Německu jsou zdobené vejce zavěšeny na větvích keřů a stromů, kterým se pak říká stromy velikonočních vajíček.

Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Slovinsko

V Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Slovinsku se připravuje koš plný jídla, přikrytý ručně vyráběným plátýnkem, který se přinese do kostela k požehnání. Velikonoční koš zahrnuje chleba, vajíčka, šunka, křen, a ořechový dort s názvem “potica”.

Maďarsko, Transylvánie, Jižní Slovensko, Severní Srbsko

Vojvodina, a další maďarsky mluvící komunity, nazývají den po Velikonocích Locsoló Hétfő, “Zalévací pondělí”. Muži obvykle navštíví rodiny dívek a žen. Pokropí je parfémovanou vodou a dostanou za to velikonční vajíčko. Tradičně pak všichni společně jí velikonoční šunku a barevné vařené vejce. Slavná křenová omáčka se pak jí v neděli ráno.

Ukrajina

Přípravy na velikonoční oslavy na Ukrajině začínají týdny před svátečním dnem, a postění je jeho součástí. Ukrajinské velikonoční vajíčka jsou bud´jednobarevné, pak jsou to pysanky a krashanky, nebo dělané technikou škrábání na obarvené velikonoční vajíčka tzv.driapanky. Během Velikonoční mše kněz žehná také farníkům a jejich velikonočním košíkům, které zahrnují velikonoční vajíčka, paska, máslo, sýr, klobása, sůl a několik dalších produktů. S tímto jídlem, lidé po návratu domů, vždy zapomenuli na postění velmi rychle. Lidé také navštěvují své příbuzné a sousedy a vyměňují si velikonoční pozdravy. Oslava Velikonoc na Ukrajině je plná zvyků a rituálů, z nichž většina jsou staletí staré.

Itálie

Ve Florencii mají jedinečný zvyk Scoppio del carro, kdy je svatý oheň zapálen z kamenných úlomků z Božího hrobu, které se používají k zapálení světla při zpěvu Gloria na nedělní Velikonoční mši. K zapálení se používají rakety v podobě holubice, které představující mír a ducha svatého.

Nizozemí, Holandsko, Belgie a Francie

V Nizozemsku, Belgii a Francii mlčí kostelní zvony na znamení smutku zpravidla jeden nebo více dnů před Velikonocemi. To vedlo k velikonoční tradici, která říká, že zvony odlétají z jejich věží do Říma ( vysvětlení jejich ticha) a jejich návrat je na velikonoční ráno, kdy sebou přináší barevné vejce a duté čokolády ve tvaru vejce nebo králíka.

V obou holandsky mluvících částech Belgie existovalo mnoho dalších moderních tradic vedle velikonočního příběhu o zvonech. Zvony (“de Paasklokken”) odlétají do Říma na bílou sobotu, s názvem “Stille Zaterdag” (doslova “Tichá Sobota”). V severní a východní části Nizozemska se na Velikonoce při západu slunce rozsvěcují velikonoční ohně.

Ve francouzsky-mluvící Belgii a Francii stejný příběh o Velikonočních Zvonech (” les poklopy de Paques “) také přináší velikonoční vajíčka z Říma, ale kostelní zvony se odmlčí v den, který se nazývá Zelený čtvrtek, první den velikonočního Triduum.

Anglie, Skotsko, Irsko

V celém anglicky mluvícím světě jsou velikonoční tradice podobné, pouze s menšími rozdíly. Například, v sobotu je tradiční strávit den zdobením kraslic, pak když byly záhadně skryté po celém domě a zahradě, nastává pro děti v neděli ráno konečně jejich lov. Další tradicí je, kdy rodiče říkají svým dětem, že vajíčka a jiné dobroty, jako jsou čokoládová vajíčka a králíci, proutěná kuřátka (Peeps),… byly doručeny velikonočním zajíčkem v jeho velikonočním koši. Ten mají děti najít po probuzení. Mnoho rodin navštěvuje nedělní mši nebo bohoslužby v dopoledních hodinách, a pak se účastní hostiny odpoledne.

Některé rodiny mají jako tradiční nedělní pečeni, často buď pečené jehně nebo šunku. Tradiční je i velikonoční pečivo, jako jsou Simnel dort, ovocný dort s jedenácti marcipánovými koulemi, představující jedenáct věrných apoštolů, nebo ořechové chleby jako je potica. Teplé housky, kořeněné bochánky s křížem na vrcholu, jsou tradičně spojeny s Good Friday (Velký Pátek), ale dnes jsou často konzumovány celoročně.

Velikonoční tradice v severní Americe a Karibiku

USA

V Louisianě, USA, jsou známí tzv. rozbíjením velikonočních vajíček. V Marksville jsou známí pro svou nejstarší soutěží v USA tzv.vejce-klepáním, které se datuje od roku 1950. Soutěžící dvojice na schodech soudní budovy na Velikonoční neděli naklepnou dvě vejce k sobě a pokud skořápka praskne, dotyční se musejí vzdát. Soutěž pokračuje do posledního vajíčka.

Bermudy

Bermudy, historicky známé pro pěstování a export velikonoční lilie, mají nejpozoruhodnější rys velikonočních oslav létání draků, které symbolizuje Kristovo na nebevzetí. Tradiční Bermudští draci jsou postaveni Bermuďany všech věkových kategorií v období, když se blíží Velikonoce a obvykle letí právě jen na Velikonoce.

Jamajka

Na Jamajce je typické pro všechny Jamajské příslušníky na celém světě , jíst Jamajskou velikonoční buchtu se sýrem. Jamajské velikonoční buchty jsou kořeněné s rozinkami,zapečené v plechovém pekáči. Buchty jsou nařezány na plátky a jí se s plátkem sýra. Běžná praxe pro zaměstnavatele je dát dar zaměstnanci v podobě tradiční buchty se sýrem. Tradiční velikonoční recept na Jamajskou velikonoční buchtu má obsahovat, pšeničnou mouku, hnědý cukr, melasu, prášek do pečiva nebo kvasnice a sušené ovoce. Tradice jako je velikonoční vejce, nebo velikonoční zajíček nejsou na Jamajce moc rozšířené. Jamajské tradice zahrnují házení česnekem na podlahu při velikonoční večeři na znamení štěstí.